BUDOÁR STARÉ DÁMY

Trochu dravá, hlavně ale vyměněná kapela. Budoár staré dámy vloni vydal čtvrté oficiální album Láva. „Zve se Láva, protože skladby na něm postupem času vyvěraly jako malé melodické erupce vlastních prožitků. A v tomto pohledu pak název Láva přísluší něčemu s osobní a expresivní minulostí, zároveň však něčemu zakonzervovanému v definitivnímu tvaru - jako je album nahrané ve studiu.“ Je jiné, protože noví členové kapely objevili v Budoáru do té doby neobydlená místa. Mimo charakteristický tísňový zpěv Marty Svobodové a razantní bicí sourozence Štěpána Svobody, Budoár na nové desce staví skladby především na atmosférách vytvářených ze zvukových ploch, rastrů a z čistě instrumentálních motivů. Marta stylizuje hlas méně než dříve a používá jeho přirozenou polohu. „Mám teď radši, když na něj míň tlačím - víc než křičet hlady, chci hlad sdílet“. Album v písničkářském rukopisu rozpoznatelně navazuje na předchozí tvorbu Budoáru, aranžmá jsou však promyšlenější a nálada melancho-lidštější, než nahrávky předešlé. „I když erupce a výlevy na živo, z konce rtů a prstů se nedají srovnat s energií, kterou přináší poslech z desky v soukromí, vší celostí našich bytostí jsme se otiskli do média CD - pro potěchu v tichu, pro soukromé návštěvy v Budoáru.“